Kostel sv. Jakuba Většího  najdete na Husově náměstí v berouně, v západní části náměstí. Původní trojlodní bazilika vznikla ve 13. stol. současně s městem a až do 16. stol. byl kostel obklopen hřbitovem. Kostel trpěl požáry, byl vyloupen Pasovskými a Švédy, několikrát byl přestaven. Kostel se od konce roku 2000 může pochlubit i čtyřmi novými zvony, které vyrobila zbraslavská zvonařská dílna Rudolfa Manouška. Zvony získaly jméno po českých světcích - Václavovi, Ludmile, Anežce a Vojtěchovi. Obnovení svatojakubských zvonů v berounském děkanském chrámu by nebylo možné bez obrovské podpory nejen velkých sponzorů, ale především bez pochopení samotných občanů, kteří zejména při benefičních koncertech přímo v kostele sv. Jakuba podpořili veřejnou sbírku.

Morový sloup stojící před kostelem sv. Jakuba Většího připomínáí morovou epidemii z roku 1681, kdy této nemoci podlehlo 341 obyvatel, což byla téměř polovina obyvatel města. 

Jenštejnský dům je historicky nejstarším a architektonicky nejcennější dům v Berouně. Dnes zde najdete Muzeum Českého krasu. Původně zde stával dům gotický, který byl patrně celý zničený při požáru na konci 16. století. Nový dům nechal postavit císařský rychtář a ve své době nejbohatší a nejvlivnější muž Berouna Jindřich Čížek z Jenštejna.

Duslova vila z konce 19. století je jediným pseudorenesančním domem v Berouně. Byla postavena architektem Antonínem Wiehlem v roce 1890 pro místního majitele parní pily a realit Martina Dusla. Vila se zahradou hostila i takové osobnosti, jako byl korunní princ Rudolf či francouzský paleontolog Joachim Barrand. Dnes slouží jako Městská galerie.

Pražská brána Pochází ze 14. století a přes dlouhou dobu své existence si zachovala z velké části původní gotický ráz. Zdi věže jsou 2 metry široké. Původní vstup do věže byl z portálu, který byl spojen obyčejným žebříkem s hradbami. Zdi věže jsou až 2 metry silné. Točité schodiště vede do dvou klenutých místností, v nichž byla uložena ještě nedávno část městského archivu. Nyní slouží obě místnosti jako výstavní prostory.je pozůstatkem středověké fortifikace ze začátku 14. století.

Plzeňská brána je pozůstatek městského opevnění ze začátku 14. století. Původní brána s gotickou střechou v polovině 18. století vyhořela a její střecha byla nahrazena střechou barokní. Brána byla až do roku 1972 obývána. Touto bránou procházela obchodní stezka z Prahy na západ a vybíralo se zde až do roku 1752 clo. Původní brána byla gotická a měla sedlovou střechu. Ta však byla po požáru 1735 nahrazena střechou barokní.
Na průčelí vytvořil malíř V. Preis na konci 19. stol. mytologický výjev s bohem Chronosem a sudičkou předoucí niť života. Na východním průčelí je i nejstarší dochovaná podoba městského znaku a věžní hodiny z konce 19. století, které nahradily původní orloj z roku 1508.